Tak co Sakuro? 7

20. září 2008 v 15:42 | Yoko-chan |  Tak co Sakuro?
Pro ty kdo čtou mé povídky!
Vypadá to,že budu zvládat utvořit a zveřejnit jeden dílek povídky za tejden-o víkendu.



V chodbě byla taková tma, že bylo vidět jen na dva kroky kolem pochodní, které byly rozmístěny ještě dál od sebe, než dosud.
Naruto, s jasným cílem najít Hinatu, se nořil stále víc do nitra doupěte, zatímco Sasuke se Sakurou své okolí ani nevnímali.
Uchiha přemýšlel, proč chtěl Orochimaru ovládnout byakugan, když už dávno zná tajemství sharinganu?!
Protože na tuto otázku neznal odpověď, nemohl tedy přijít na to, co hadí pán chystá ... A on věděl, že něco velkého, protože jinak by se o ně postaral osobně a nenechal je tu slídit ...
"Když nevěřil ani své pravé ruce Kabutovi ... nevěří už tedy nikomu ... a existuje jen malá pravděpodobnost, že si vede záznamy o svých geniálních plánech ... Ale přece tu je... "
Z těchto myšlenek ho vytrhl pohled na dveře po jeho levé ruce.
Za tu dobu,co bezmyšlenkovitě procházel chodbami, minul možná stovku dveří.Všechny vypadaly stejně, ani tyto nebyly ničím vyjímečné.
Ale přesto ...
... něco, jakoby mu našeptávalo ...
... poslechl svůj instinkt a stiskl odpornou starodávnou kliku.
Kdyby v místnosti před ním byla okna, řekl by si, že vešel do káge-kanclu.
Tedy určitě ne Tsunadina!Takový pořádek by asi nepřežila ... i když ... na stole se válelo pár složek s lejstry bez ladu a skladu ... Štěstí zřejmě stálo při něm.
Přešel ke stolu a zdvihl nejbližší papír.Očima ho celý propátral.Až se zastavil a nyní soustředěně četl malou poznámku, která neměla s obsahem zbytku listu co dělat.
Po jejím přečtení Sasuke nejprve překvapeně zalapal po dechu a pak zaklel.
"Špeh - no to snad ne!?"
Chystal se hledat další informace ... když tu k němu dolehl Narutův zoufalý výkřik ...
... a stále jich přibývalo ...
... Sasuke mezi nimi zaslechl i "Sakuro!"...
... A to už neváhal ...
... Kdyby šlo o Naruta, raději by dál pátral po údajích, které jsou daleko užitečnější než on!
... ale ... jestli se něco stalo Sakuře ...




----------





Narutovi se myšlenky "najít Hinatu" a "promluvit se Sakurou" spojily v jednu.
A najednou mu na mysl přišel obraz - studená, vlhká kobka v jejímž rohu leželo tělo.
Okamžitě pochopil, že jeden z klonů byl v hledání úspěšnější.Nechal instinkt, aby mu napověděl cestu.Ona důvěra se vyplatila.
Sotva otevřel obrovské železné dveře, vedoucí podle všeho do vězení nebo mučírny, spatřil jeden ze svých stínových klonů.Ten na něj čekal s paží opřenou o zeď.
Nyní mu ukázal na opačnou stranu místnosti, mrkl na svůj identický originál a s hlasitým PUF zmizel v obláčku šedého kouře.
Naruto okamžitě ucítil obrovskou slabost, ze které se málem posadil na zadek.S tímto klonem zmizeli i všechny ostatní.Jejich únava s myšlenkami se vrátily zpět do něj.
Chvíli trvalo, než se znovu zorientoval a uvědomil si, co ho čeká.Neváhal však ani minutu a přešel k opačnému konci místnosti.
Opět uviděl chodbu, ale nezakrývaly ji dveře.Zdálo se tedy, že propojuje tuto místnost s jinou.
Rychle jí prošel ...
Nyní stál v matně osvětlené, vlhké a špinavé kobce.
Jeho dech se mu srážel před ústy a jediná pochodeň, jenž osvětlovala jeho hledání, tančila v poryvu větříku, který se sem dostal kdovíodkud.
A pak koneč ně našel co hledal ... V pravém rohu leželo v kaluži vlastní krve dívčí tělo ...
Narutovi se rozbušilo srdce hrůzou a obavami.
Jakmile k ní došel, padl na kolena a do očí se mu začaly tlačit slzy.
Bylo to horší než si představoval ...
Hinatina kůže, bílá jako mramor, ostře kontrastovala s rudou krví všude kolem ...
... Na těle měla nepočítaně škrábancú a modřin ...
... Oblečení potrhané a špinavé...
...Ztělesněné utrpení!
Naruto už Sakuru mnohokrát pozoroval při provádění první pomoci, a tak podle jejího příkladu přiložil třesoucí prsty k Hinatině krkavici.
Ucítil slaboulinký nepravidelný ... TEP!
"ŽIJE!", vykřikl nahlas, jakoby za ním stál zástup neviditelných lidí a všichni čekali na jeho ortel.
"Potřebuje teplo", blesklo mu hlavou.Sundal svojí oranžovočernou mikinu a přehodil ji přes její křehkou a na kost zmrzlou tělesnou schránku.
Poté vzal její ruce do svých.
Každým buňkou si přál, dát jí nějaké teplo ze svého těla ...
Ruce měla studené jako led ...
Po tvářích mu stekly dvě neposlušné slzy.
Okamžitě je setřel.
Ne, že by se za ně styděl, ale musel udržet své emoce na uzdě.Alespoň zatím ...
Párkrát se zhluboka nadechl a začal volat její jméno a domlouvat jí.
Sám nevnímal, co vlastně říká.Věděl jen, že nechce, aby umřela ...
... po pár minutách hořekování mu byl odpovědí slabý stisk ruky.
Okamžitě ho zaregistroval a už šeptem vyslovil:"Hinato?"
S viditelným úsilím pootevřela oči."Naruto?", zašeptala.
Vyděsil ho slabý hlas, kterým promluvila.
Na smrt vyděšený jí začal uklidňovat.Jeho hlas nabíral decibely.Ale čím hlasitěji mluvil,tím víc ho ozvěna uklidňovala ... Měl pocit, že není sám ...
"Naruto ... ", vydechla opět Hinata.
Jako zázrakem ji přes své výjevy uslyšel.
Okamžitě zmlkl a nahnul se k ní, aby dobře slyšel, co se mu chystá říct.I když už tušil ...
"Naruto ... "Chvíli jako by sbírala dech i odvahu, říci mu vše jedinou větou.
"Víš ... že jsem tě vždycky ... milovala?"
Naruto sklopil hlavu.Poté pomalu odpověděl:"Vím to Hin ... všichni si vždycky mysleli, že já jediný jsem si tvých pohledů a rozpaků nevšiml ... ale není to pravda.Víš já ..."
... nevěděl jak jí řict, že nikdy nepřestal milovat ...
"Styděl ses viď?", zakončila jeho úvahy Hinata a ještě asi půl minuty tuto větu vydýchávala.
Naruto jí nic nevyvracel.
Jen se modlil, aby se stal zázrak ... Ona vstala, sebrali ostatní a vrátili se domů ...
"Prosímtě ... Naruto ... polib mě ... ", zazněla do ticha zašeptaná prosba.
Blonďákovi ihned zabloudily myšlenky k Sakuře.Co by dal za to, kdyby tohle přání vyřkla ona!
Když ale viděl, jak Hinata v očekávání pootevřela rty a zavřela oči, přemohl ho soucit a špatné svědomí, jenž měl po celé ty dlouhé roky, co na její signály nereagoval.
Sklonil se k jejím ústům ...
... zavřel oči ...
... vybavil si Sakuřinu tvář ...
... následoval velice něžný polibek, který se po chvíli změnil ve vášnivý, protože Sakuřiny rty pro něj byly neodolatelné ... !
Náhle si uvědomil, co vlatně dělá a polibek přerušil.
Bylo ale pozdě ...
... ze zelených oči vyrhkly slzy a stékaly po tváři dolů
... růžovlasá kunoichi se je ani nesnažila zastavit...




----------




Sakura stála, neschopná slova nebo pohybu v úzké chodbě, která oddělovala ony dvě místnosti.
Slyšela Narutovo hořekování, ale hledání jí ztížila ozvěna.Mátla jí a nedovolovala vybrat správný směr.
Pak bylo ticho a ona strnula.
Než stačila zapřemýšlet,co ono ticho způsobilo,znovu uslyšela jeho hlas.
Ozvěna nebyla tentokrát dost rychlá a Sakura se rozběhla směrem odkud hořekování vnímala.
Doběhla k obrovitým železným dveřím.
Byly otevřené!Zvuky určitě přicházely odtud ...
Jakmile se protáhla dovnitř, znovu nastalo zvonivé ticho.
Po pravé straně uviděla úzkou chodbu.
Přešla k ní.
Byla tmavá, ale přesto jí instinkt napověděl, že tímto směrem najde koho hledá.
A skutečně ho našla!Našla je oba!
Ale našla je spolu a tak,jak do konce života nezapomene!
"Já mu toho chtěla tolik řict ... a on celou dobu ... miloval Hinu ... "Jen to jí prolétlo hlavou.Nohy jí sami od sebe odnášely zpět, pryč toho výjevu,který jí zlomil srdce ...
Teď jako ve snách zírala před sebe, obličej mokrý od slz ...
-----------



Jakmile se jejich rty odpojily, Hinata se slabě usmála a řekla:"Arigato ... Naruto - kun ... "
Cítil, jak její slabý stisk ruky povolil.
"Ne ... ne ... NÉÉÉ!" vykřikl.
"POMOC!POMOZTE MI NĚKDO! ... SAKURO?! ... POMOC! ... "




-------------



Slyšela své jméno ....
... On jí volá ...
... proč? ...
... má přece svou milovanou ...
... má co chtěl ...
"Ona umírá", ozvalo se její druhé já:"A ty ji necháš umřít viď?Chceš přece, aby oba dva cítili stejnou bolest jako ty, že?", popichovalo ji.
Sakura sklonila hlavu.
"Ano ... přeji si, aby zemřela ... moc si to přeji..."Obrátila se k jeho zoufaulému volání zády a odcházela ...




----------






"SAKURO!"vykřikl Naruto s očima plnýma slz.
"HINATA UMŘE, JESTLI JÍ HNED NEPOMŮŽEŠ!!!"
"NAŠE PŘÍTELKYNĚ UMŘE!!!"



----------





"Přítelkyně ... to zrovna!", pomyslela si Sakura.
"Není to má přítelkyně ... sebrala mi tě Naruto ... "
A pak se jí vybavilo dětství ...
Jak se přestala bavit s Ino, kvůli Sasukemu, a aby unikla všem otázkám a pomluvám, sedla si vedle Hinaty.
Byla to tichá, neprůbojná dívenka, se kterou nikdo nechtěl nic mít.
A protože nebláznila po Sasukem, Sakura se s ní uvolila bavit.
Staly se z nich nejlepší přítelkyně na život a na smrt.
Když je po ukončení akademie rozdělili do týmů, těžce nesly, že nejsou spolu.
Už na sebe neměli tolik času.
Ale když si ho našly, většinou vyrazily na louku za Konohou, trhaly květiny a smály se příhodám, které se přihodily jejich týmům ...
Sakuře se oči zaplnily slzami.
Otočila se a rozeběhla své nejlepší přítelkyni na pomoc!




----------




... Jak mohla být tak vpočítavá, krutá a sobecká?! ...
Vběhla do menší chladné kobky a zamířila k nim.
Jakmile ji Naruto zaregistroval, mocně vydechl úlevou.
Na nic se neptala, poklekla k Hinatě a začala ji prohlížet.Až po chvíli promluvila na blonďáka:
"Naruto?Potřebuji trochu tvé čakry", vyslala k němu prosbu s očima na jeho kolenou.
Přikývl.
Sakura položila ruce na Hinatin hrudník a na její položil svoje Naruto.
V mžiku jim ruce zahalila nazelenalá čakra.Bylo jí však žalostně málo.
Růžovláska po chvíli zpozorovala na Narutovi známky vyčerpání ...
Potil se, přerývavě dýchal a ruce se mu tak strašně třásly, že ho donutila přestat.
Sama pokračovala.
Cítila, že z nedostatku čakry ztrácí vědomí, ale nechtěla přestat.
"Sakuro!", vyhrkl Naruto, když se mírně zakymácela a na zem steklo několik desítek kapek potu.
V tu chvíli dorazil Sasuke.
S aktivovaným sharinganem obhlédl situaci.S rozšířenýma očima se vrhl k růžovlasé kunoichi s výkřikem:"Sakuro přestaň!"
Pozdě ...
... Sakura, stejně bílá jako Hinata, padla vyčerpáním v bezvědomí, vedle své sokyně v lásce.
Tak to bylo pokráčko...Doufam,že aspoň povídky se vám na mym hroznym blogu líbí... :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Sčítání narutomaniaků...:)

Sice jsem to chtěl(a) ututlat ale budiž...

Komentáře

1 Kazuka Inuzuka Kazuka Inuzuka | E-mail | Web | 20. září 2008 v 16:39 | Reagovat

Ježiš to bylo naprosto úžasný! Zastavil se mi dech, když jsem to četla a pořád čekala co se stane! Bylo to naprosto úchvatný! Píšeš líp a líp! Jen škoda, že každý díl bude přibývat jen o víkendu, ale naprosto tě chápu já taky nemám čas a skoro to nestíhám ani o víkendu! Jo a taky doufám, že to dobře dopadne nebo se zblázním! Jo a ještě jednou je to suuuuuuuupeeeeeeeeeeeeeeer!

2 SIOSHI MADARE SIOSHI MADARE | Web | 24. září 2008 v 12:39 | Reagovat

je to fakt povedený

3 HinataHyuuga=)=)=) HinataHyuuga=)=)=) | Web | 24. září 2008 v 13:53 | Reagovat

Suuuuuuuuper moooc se těším na další pls písni mi na blog až bude pokráčko =)

4 Tess Tess | E-mail | 24. září 2008 v 20:10 | Reagovat

BEZVA POVÍDKY!JE TO NÁÁÁDHERNÝ A I CELEJTVŮJ BLOG A TY POVÍDKY JSOU NA NĚM NEJLEPŠÍ! NEMŮŽU SE DOČKA DALŠÍHO DÍLU!

5 bjfehbdjšb bjfehbdjšb | 17. února 2009 v 13:06 | Reagovat

hezký ale i smutný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama